SZZ zajištujě plnění podmínek pro celou dobu průjezdu vlaku a nebo posunu. Podmínky pro bezpečnost jsou:

1. volnost jízdní cesty,
2. správné polohy všech pojížděných a odvratných výhybek a výkolejek,
3. závěr těchto prvků, tj. znemožnění jejich pohybu po dobu jízdy vlaku nebo posunového dílu,
4. vyloučení současně zakázaných jízdních cest, aby nedošlo k ohrožení postavené jízdní cesty jízdou jiného vlaku nebo posunového dílu.

Teprve po splnění těchto podmínek je možné přestavit návěstidlo na začátku jízdní cesty do polohy dovolující jízdu, čímž je ukončen proces stavění jízdní cesty. Vlak může bezpečně projet stanicí.

TZZ zvyšuje bezpečnost jízdy vlaků a posunů mezi dopravnami na širé trati (tedy mezi dopravnami s kolejovým rozvětvením). Zabezpečuje jízdy následných vlaků a vylučuje protisměrné jízdy vlaků (po jedné traťové koleji). 

PZZ slouží k řízení železničních přejezdů. Jsou rozdělovány na přejezdová mechanická zařízení (PZM) a přejezdová světelná zařízení (PZS).

 Pod PZM řadíme mechanické závory PZM1 a PZM2 a pod PZS řadíme výstražníky WSSB, SSSR, VÚD, AŽD 71, AŽD 97, AŽD-PV a Scheidt & Bachmann. 

PZZ zařizuje aby se včas zpustila výstraha. Popřípadně i závory a po průjezdu vlaku se zase zvedli. Zda je přejezd řízen ze stavědla tak je to na lidské činnosti.

Parní lokomotiva která se vyráběla od roku 1947 do roku 1950 Škodovými závody v Plzni ČSD. Bylo jich vyrobeno 172 kusů. Její maximální rychlost je 100 km/h a váží 102,7 t. Byly provozovány od roku 1948 do roku 1980. 

Lokomotiva řady 477.0 je parní lokomotiva pod názvem Papoušek. Je to poslední typ parní lokomotivy. Byl vyráběn V ČKD pro ČSD od roku 1951 do roku 1952 a roce 1955 pod číslem 476.1. Její maximální rychlost je 100 km/h a váží 128,7 t.

Lokomotiva Brejlovec je lokomotiva vyráběna od roku 1968 do roku 1977 pod označením T478.3 a 753 v počtu 408 kusů. Tato lokomotiva nahradila parní lokomotivy a později i některé starší typy motorových lokomotiv. Dnes je již pouze jedna 753 a to 753.301 u dopravce ČD Cargo. T478 byly zachovány pro muzejní účely a dnes se setkáte nejčastěji s 750 a s 754. S menším štěstím i s 755 kterou potkáte nejčastěji na Kladensku. 750 obsluhovala nejčastěji rychlíky jako třeba R24 Lány. V pár případech jí najdete i u ČD Cargo.

Lokomotiva Bardotka je lokomotiva vyráběna společností ČKS pro ČSD a ČD v letech 1964 - 1971. Její maximální rychlost je 100 km/h a váží 75 t. Je využívána nejčastěji pro nákladní vlaky. U některých lokomotiv této řady bylo v 90. letech parní zařízení pro vytápění vlaků nahrazeno zařízením pro elektrické vytápění vlaků a lokomotivy byly přeznačeny na řadu 749. Dnes se s ní setkáte v letní sezóně na Posázavským Pacifiku, Bezdězským rychlíku a na Rakovnickým rychlíku.

Lokomotiva Kocour je lokomotiva vyráběna v letech 1977 - 1986 společností ČKD. Jeho maximální rychlost je 90 km/h a váží 64 t. Je využíván na nákladní dopravu a setkáte se s ním pomalu všude. Jejich konstrukce vychází z lokomotiv 740.

Lokomotiva Veselá Kráva je lokomotiva vyráběna v letech 1994 - 1997 společností ČKD. Je to lokomotiva spíše na osobní dopravu a její maximální rychlost je 80 km/h a hmotnost 60 t.

Bylo jich vyrobeno 57.

Lokomotiva Čmelák je lokomotiva která byla vyráběna v letech 1967 - 1969 společností ČKD Praha. Ale prototyp byl vyroben v roce 1963 a poslední byl vyroben v roce 1983. Jeho maximální rychlost je 90 km/h a hmotnost je 114,6 t. bylo jich vyrobeno celkem 119 kusů.

Lokomotiva Hektor je lokomotiva vyráběna v letech 1962 - 1972 společností ČKD. Jeho maximální rychlost je 80 km/h a hmotnost 74 t. Koncepně vychází z lokomotivy T435.0. Bylo jich vyrobeno celkem 290 kusů.

Tento motorový vůz je motorák který byl vyráběn v letech 1973 - 1982 společností Vagónka Studénka. Jeho maximální rychlost je 80 km/h a hmotnost je 20 t. Jezdí na lokálních tratí a je to nejčastěji používaný vůz na méně vytížené tratě jako třeba 074, 092, 110, 111, 122. Bylo jich vyrobeno celkem 680 kusů.

Hydra je motorový vůz vyráběn v letech 1968 - 1970 společností Vagónka Studénka. Vznikly modernizací vozů 852, 853. Její maximální rychlost je 120 km/h a hmotnost je 50,3 t. Modernizovány byly v letech 1997 - 2006. Celkem jich bylo vyrobeno 50 kusů.

Rakev je motorový vůz vyráběn v letech 1995 - 1997 společností Moravskoslezská Vagónka. Její maximální rychlost je 110 km/h a hmotnost je 56 t. Celkem jich bylo vyrobeno 31 kusů. Jméno Rakev dostala podle tvaru ale přezdívá se jí i Apollo, Kvatro a Rohlík.

Kredenc je motorový vůz který byl vyráběn v letech 1949 - 1960 společností Vagónka Tatra Studénka. Jeho maximální rychlost je 90 km/h a hmotnost je 46,7 t. Bylo jich vyrobeno celkem 41 kusů a je provozován na lince Pražský motoráček.

Regionova je motorová jednotka vyráběna v letech 2005 - 2012 společností Pars Nova pro České Dráhy modernizací motorového vozu 810 a vozu 010 . Její maximální rychlost je 80 km/h. Regionova byla vyráběna ve dvou verzích. Double Regionova a Trio Regionova. Double Regionov bylo vyrobeno 211 kusů a Trio Regionov 26 ks. Double Regionova má hmotnost 39,6 t a Trio Regionova 62,3 t. Regionovy jsou provozovány na lokálních tratí s větším počtem cestujících jako třeba 093, 114, 120, 126, 210.

RegioShark je motorová jednotka vyráběna v letech 2011 - 2013 společností PESA Bydgoszcz v Polsku pro České Dráhy. Jeho maximální rychlost je 120 km/h a hmotnost je 84,8 t díky tomu že v obou vozech je motor a ne jako u Regionovy kde je jeden motorový vůz a jeden řídící vůz. RegioSharky vyhnali z několika tratí motorové jednotky Regionova 814 - 914. Bylo jich celkem vyrobeno 31 kusů.

Limetka je motorový vůz vyráběn v letech 1986 - 1989 společností Duewag pro ARRIVU a GW Train Regio. Její maximální rychlost je 120 km/h a hmotnost je 68 t. Jsou vyráběny z rekonstrukce německých motorových jednotek DB 628. Od dne 15.12. 2019 je ARRIVA nasadila nově na linky R21, R22, R24 a R26 za České Dráhy.

Esmeralda je motorový vůz na způsob motorového vozu 810 a nebo hnací vůz motorové jednotky Regionova 814. Byla vyrobena v roce 1982 společností Pars Nova. Její maximální rychlost je 80 km/h a hmotnost je 20,7 t. V květnu 2014 byla Esmeralda vložena do řazení Cyklohráčku spolu s vozy 010 a s řídícím vozem Bfbdtanx. Bohužel v roce 2019 byl vůz 812.613 v soupravě Cyklohráčku nahrazen lokomotivou 714. Výměnu si vyžádal nedostatečný výkon vozu a adhezní hmotnost. S Esmeraldou je již počítáno jen pouze jako záloha za jeden z vozů. Ale s pravidelným provozem již České Dráhy nepočítají.

Persing je elektrická lokomotiva která byla vyráběna v letech 1984 - 2008 společností Škoda Plzeň. Jeho maximální rychlost je 120 km/h a hmotnost je 85 t. Celkem jich bylo vyrobeno 147 kusů.

Stroje řady 362 jsou téměř shodné s lokomotivami řady 363. Jedná se o dvoupodvozkové, čtyřnápravové stroje poháněné čtyřmi trakčními motory.

První lokomotiva řady 362 vznikla v roce 1990, kdy byl poslední kus série lokomotiv řady 363 při výrobě osazen novým typem trakčních motorů a převodem pro maximální rychlost 140 km/h (řada 363 má max. rychlost 120 km/h). Tento stroj byl označen jako 362.001 a později po rozdělení státu v roce 1993 připadl slovenským železnicím. ČSD ještě v roce 1991 plánovaly nákup dalších 29 lokomotiv řady 362, kvůli nedostatku financí ale byla zakázka odřeknuta.

Uhelka je elektrická lokomotiva vyráběna v roce 1971 společností Škoda Plzeň. Její maximální rychlost je 90 km/h a hmotnost je 85 t. Bylo jich celkem vyrobeno 29 kusů.

Žehlička je elektrická lokomotiva vyráběna v letech 1971 - 1973 společností Škoda Plzeň. Je používána většinou na posun. Její maximální rychlost je 80 km/h a hmotnost je 72 t. Bylo jich celkem vyrobeno 52 kusů.

Bobina je elektrická lokomotiva která se vyráběla v letech 1960 - 1961 společností Škoda Plzeň. Její maximální rychlost je 90 km/h a hmotnost je 88 t. Jezdí většinou na nákladních vlacích. Bylo jich vyrobeno celkem 85 ks.

Vetron je moderní lokomotiva která se vyrábí od roku 2011 do dnes společností Siemens AG. Jeho maximální rychlost je 160 km/h a u některých i 200 km/h a hmotnost je 80 t a u některých 87 t. Mezitím bylo vyrobeno 507 kusů. Je provozován jak na nákladní dopravě tak i na osobní.

Zdroj: Patrik vlaky a Železniční přejezdy

Žabotlam nebo-li Pantograf je elektrická jednotka vyráběna v letech 1964 - 1973 společností Vagónka Studénka. Maximální rychlost je 100 km/h a hmotnost je 184 t. Bylo jich celkem vyrobeno 62 ks. Dnes již Žabotlam / Pantograf v běžném provozu nenajdete ale jsou 2 zachovány. Jeden pojízdní muzejní v Šumperku a druhý nepojízdní je exponát v Chomutově. Poslední převoz Žabotlamů proběhl dne 5.6. 2019 když se zbytek Žabotlamů převezli z Odstavného nádraží Praha Jich do Kladna Dubí do kovošrotu.

Tornádo je elektrická jednotka vyráběna v letech 1971 - 1978 společností Moravskoslezká vagónka Studénka. Jeho maximální rychlost je 110 km/h a hmotnost je 239 t. Bylo jich vyrobeno celkem 43 kusů. Řešení jednotek vychází z řady 560, oproti této řadě nebo řadě 451/452 jsou však použita jak celkově, tak i u některých uzlů tradičnější řešení.

Zdroj: YouTube Czech Train Channel → https://www.youtube.com/watch?v=jRgEf-_yDhU

CityElefant je elektrická jednotka které se vyráběla v letech 1997 - 2013 společností ČKD vagónka dnes Škoda Transportation. Jeho maximální rychlost je 140 km/h a hmotnost je 155,4 t. Bylo jich vyrobeno celkem 83 kusů.

RegioPanter je elektrická jednotka která se vyrábí od roku 2011 do dnes společností Škoda Vagónka. Jeho maximální rychlost je 160 km/h a hmotnost je 152 t. Dohromady jich bylo mezitím vyrobeno celkem 37 kusů.

Zdroj: Patrik vlaky a Železniční přejezdy.

Abfbrdtn je řídící vůz který byl vyráběn v letech 2007 - 2010 společností Pars Nova. Čelo je vyráběno podle motorového vozu řady 854. Tyto řídící vozy se využívali na rychlíku Lány R24 (Rakovník - Kladno - Praha Bubny Vltavská) což je dnes minulost. Dnes jezdí na trati 070 na lince S3. Těchto řícící vozů bylo celkem vyrobeno 26 kusů. Domovská stanice má Brno hl.n., Plzeň hl.n., Rakovník, Trutnov hl.n.

Bfhpvee nebo-li Sysel je řídící vůz vyráběn v letech 1986 - 1987 výrobcem Pars Nova. Jejich modernizace proběhla v letech 2011 - 2013 a bylo jich vyrobeno celkem 34. Nejčastěji se s ním setkáte na trati 072 na osobních vlacích S32 / U32.

Bfbdtanx byl vyroben jenom jeden. Byl vyroben v roce 1978 společností Vagónka Studénka. Tento řídící vůz najdete v soupravě Cyklohráčku spolu s 812. Stejně jako z 812 tak i z tohoto vozu vycházeli Regionovy 814 - 914. Tento vůz vznikl z vozu Btax.

Bdtn je vagón vyráběn v letech 1969 - 1970 společností KOS. V průběhu let 1997 až 2006 bylo zmodernizováno všech zbývajících 50 motorových vozů 852 a 853 na řadu 854, ke kterým však České dráhy neměly odpovídající přípojné vozy. Vozy řady Btn již nesplňovaly nároky na kulturu cestování a předchozí modernizace těchto vozů na Btn a modernizace BRn na vozy Bdt byly realizovány v nedostatečném počtu několika kusů. Dalším z důvodů modernizace byla rovněž nemožnost přenosu řídicích signálů původních vozů z připravovaného řídicího vozu Bfbrdtn.